Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strach na kolejích aneb Jak přelstít voliče a vyhrát volby (12/21)

20. 05. 2017 9:01:04
Motorák nakonec bezpečně vjíždí do nádraží. Jeho únosci Harry a Jindra se s namířenými pistolemi sápou po rukojmích. Chystají se přečíst šéfovy požadavky do televizních kamer. Jenže ani teď nemají na růžích ustláno.

Motorák konečně vjížděl do Lopotína. Celou dobu se plazil, ale teď zpomalil ještě víc. Mnozí rukojmí se v obavách z věcí příštích začali obracet k bohu, ačkoliv doposud ve svém životě sloužili spíš konzumu. Jejich modlitby byly čirou improvizací.

„Nádraží!“ vykřikl s nadšením rozmazlený kluk.

Motorák už skoro stál u nástupiště, když se Harry proměnil v akčního hrdinu silně ovlivněného asijským bojovým uměním. Několikrát švihnul rukama a nohama, načež elegantně vykopnul jedno z oken vagonu. Sklo se vysypalo na nástupiště a vypadl i rám, zrovna když vlak zastavil.

„Stejně už bylo potřeba vyvětrat,“ snažil se Harry bagatelizovat svoje počínání.

Teď měl před sebou celé nádraží jako na dlani.

„Kde jste kdo? Pomoc! Volejte policii!“ křičela ven vykopnutým oknem průvodčí.

„Už jsem ji zavolal. Každou chvíli by měla dorazit. Aspoň doufám,“ oznámil jí Harry chladnokrevně, pak ji chytil za ruku a namířil na ni pistoli. „Zůstaneš tu se mnou u okna, ať je na nás dobře vidět.“

Průvodčí dostala strach.

„Vy jste zavolal policii?“ divila se. „Ale já nic neprovedla!“ Pak ji ale přece jenom dostihlo špatné svědomí: „Ano, přiznávám, jako dítě jsem ukradla bublifuk, ale to už je promlčený.“

„Ticho!“ okřikl ji.

Harry marně vyhlížel živáčka na nástupišti, celé nádraží bylo stále liduprázdné.

„Stanice Lopotín!“ spustil rozhlas. „Ke druhému nástupišti přijel osobní vlak z Hlukovan. Pokud se nechcete stát rukojmí jeho únosců, laskavě do něj nenastupujte.“

Harry pobídl očima Jindru, který neměl šéfovy pokyny tolik nastudované, aby také začal konat. Jindra se dovtípil a došel si do kabiny pro strojvůdce. Mrštně si ho tam odlovil a za flígr odtáhl k vykopnutému oknu hned vedle Harryho a průvodčí. Strojvůdce při pohledu na namířenou zbraň rychle pochopil, že se stal dalším hlavním rukojmím, a nedělal drahoty.

Stáli tam u okna všichni čtyři a pozorovali dění na nádraží, ačkoliv tam se pořád nic nedělo.

„Sakra, haló!“ zařval Harry bez varování, takže se ostatní včetně Jindry lekli. „Kde jste kdo? A kde je televize?“

„Ano! Zavolejte i televizi!“ zaječela průvodčí. „Takhle agresívní černý pasažéry jsem ještě neviděla!“

„A už taky nikdy neuvidíš, jestli nezmlkneš!“ vyjel po ní Harry a přiložil jí hlaveň ke spánku.

„Proč já radši nešla dělat letušku,“ naříkala hystericky. „V letadle se tak snadno okno vykopnout nedá.“

Harry to už nevydržel a vystřelil do vzduchu.

„A bude tady ticho!“ zařval.

Průvodčí konečně zmlkla.

„Tak kde jste, vy budižkničemové?“ zakřičel do nádraží Jindra. „Chceme zveřejnit naše požadavky! Nebo budeme střílet!“

Harryho zaskočil Jindrův sebevědomý projev. Takhle ho neznal. Potěšilo ho to. Ale neměl čas na to myslet. Otočil se do vlaku a ukázal na učitelku a matku s rozmazleným synem.

„Vy tři tu zůstanete!“

Po těch slovech matka málem omdlela, učitelka, která stále svírala v rukou papír s požadavky, jen zavrtěla hlavou a klukovi radostí vystřelily ruce vzhůru.

„A ostatní si vystoupí!“ dokončil svou řeč.

Zbylí rukojmí rázem ožili. Tolik radosti neměla v očích ani Petra Kvitová, když poprvé vyhrála Wimbledon.

„Děkujeme! Jste tak šlechetní!“ rozplýval se jeden z cestujících, když společně s ostatními opouštěl vlak.

„Tohle budou u soudu určitě považovat za polehčující okolnost,“ přidal se k němu další. „Je vidět, že máte dobré srdce.“

„Spíš málo nábojů,“ dodal Harry.

Cestující se hnali pryč jako smyslu zbavení, často i zapomínali na svoje zavazadla. Někteří dokonce venku před vlakem klekali a líbali perón. Byla to jen otázka několika vteřin, než všichni zmizeli v nádražní hale.

„Připrav si papír s požadavkama,“ obrátil se Harry na svého parťáka, „abys je pak zbytečně dlouho nehledal.“

Jindra si začal prohledávat kapsy, aniž by zároveň přestal mířit na strojvůdce.

„Jestli teda vůbec někdo dorazí,“ dodal Harry při pohledu na stále ještě prázdné nádraží. „V tomhle státě se kašle úplně všechno.“

„Už jsou tady!“ vykřikl s nadšením rozmazlený kluk a ukázal na nástupiště, po kterém se loudali směrem k motoráku první novináři. Byla mezi nimi i známá televizní redaktorka a kameraman se svou technikou na stativu.

Harry pookřál. Nemohl se ubránit dojmu, že to tentokrát nakonec vyjde. To Jindry se začala zmocňovat panika. Stále totiž nemohl najít papír s šéfovými požadavky.

***

V nedaleké restauraci zatím nerušeně pokračovalo jednání předsednictva opoziční strany Javor.

„Náš volební triumf se blíží mílovými kroky!“ hřímal z improvizované tribuny předseda Zdeněk Šatlava. „Voliči nám důvěřují, protože jsme čistí! Na rozdíl od vládní partaje nás netíží žádné kriminální kauzy, nekrademe, nevraždíme, jsme bezúhonní, nemáme co skrývat a nebojíme se.“

Náhle pronikl z ulice do sálu zvuk policejních houkaček, který navíc rychle sílil. Funkcionářů se zmocnila nervozita. Někteří se začali zvedat ze židlí s tím, že najednou musejí nutně na toaletu.

„Hlavně žádnou paniku, pánové,“ uklidňoval je Šatlava, když už pomalu mířili ke dveřím. „Pokud teď policie zatkne některé z nás, média to budou interpretovat jako snahu vlády o likvidaci nejsilnější opoziční strany. Stanou se z nás hrdinové a naše preference ještě porostou.“

Funkcionáři usoudili, že předseda má pravdu, ostatně kvůli tomu byl předsedou právě on, a spořádaně se vrátili na svá místa. Zvuk policejních houkaček mezitím zeslábl, ale neutichl úplně.

„Navíc se zdá,“ pokračoval předseda Šatlava, „že policie má namířeno někam úplně jinam.“

Nastražil uši jako šelma.

„Slyšíte? Zastavili jen kousek od nás. Myslím, že bude nejlepší, když se tam půjdu podívat. Kde je policie, tam se nachází i televize a já se jako předseda musím zviditelňovat.“

***

K nádraží dorazily první dva policejní vozy. Řev jejich houkaček vyplašil ptáky v okruhu jednoho kilometru. Lidé si zacpávali uši a utíkali pryč, protože už to nemohli poslouchat. Tím se policie zbavila různých zvědavců a čumilů, kteří by beztak jenom překáželi.

Konečně ten kravál utichl. Z prvního vozu vystoupili dva drsní odstřelovači s puškami a jejich velitel poručík Kafral, který je hned poslal do okolních domů s výhledem na nádraží, aby mohli únosce odprásknout co nejlépe a aby přitom zastřelili co nejméně nevinných lidí. Druhý vůz byl plný policistů s obyčejnými pistolemi. Byl mezi nimi i specialista na odposlechy s odstálýma ušima.

„Sejměte otisky prstů z předmětů doličných a vyslechněte svědky, hlavně ty, kteří před vámi budou utíkat,“ zaúkoloval je poručík Kafral.

„Jaké předměty doličné máte na mysli, pane poručíku?“ zeptal se ho jeden z jeho mužů.

„Však vy už si nějaké najdete, jste přece policista,“ odpověděl mu Kafral, načež odešel do nádražní haly vypít si kávu z automatu.

Autor: Jiří Růžička | sobota 20.5.2017 9:01 | karma článku: 10.43 | přečteno: 354x

Další články blogera

Jiří Růžička

Prokrastin vycucaný z počítače

Tak dlouho jsem na počítači prokrastinoval, až se z toho vyklubala „písnička“ o prokrastinaci. Nebo spíš o lenosti.

13.10.2017 v 15:45 | Karma článku: 9.69 | Přečteno: 231 | Diskuse

Jiří Růžička

Zázračné uzdravení

Toho rána Karel nedokázal vstát z postele. Párkrát se ještě pokusil vyhrabat z peřiny jako Jiřina Švorcová z močálu ve filmu Král Šumavy, ale k ničemu to nevedlo.

8.9.2017 v 16:30 | Karma článku: 14.23 | Přečteno: 465 | Diskuse

Jiří Růžička

Jak vyzrát na policii? Pomocí techna!

Naši policisté umějí udělat bububu, když ale spustí hlasité techno, sklopí uši i pendrek, spontánně začnou hlídkovat, vytvářet perimetr a sepisovat výzvy. Proč toho nevyužít třeba na vodě?

30.7.2017 v 16:08 | Karma článku: 43.04 | Přečteno: 4109 | Diskuse

Jiří Růžička

Na šlapadla jen střízliví? Zakažme alkohol i chodcům!

Kdo se dnes na vodě opováží řídit šlapadlo pod vlivem alkoholu, klidně může skončit i v žaláři. Proč takto nezatočit i s opilými chodci, kteří si pletou zebru s nosorožcem?

27.7.2017 v 11:22 | Karma článku: 43.20 | Přečteno: 5115 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Martin Jaroš

Na pozítří...

Kolegyně mi právě přeje "šťastnou urnu" ! ;) Nakonec, právě v čase voleb, proč si nedopřát trochu toho Švejkovského nadhledu?

20.10.2017 v 14:07 | Karma článku: 3.27 | Přečteno: 110 | Diskuse

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 14.95 | Přečteno: 436 | Diskuse

Dita Jarošová

Říjen v sametu...

Letošní podzim se stal samet doslova hitem, a je vskutku proč! Tak předně- na dotekově vrcholně příjemný a nositelný, nemluvě o nadčasovosti, i baroko na něho pělo ódy. Neptejte se mne na barvy, asi všechny jsou krásné...

19.10.2017 v 21:37 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 101 | Diskuse

Ladislav Marek

Osud

''Dixit autem illi diabolus: Si Filius Dei es, dic lapidi huic ut panis fiat. Et respondit ad illum Jesus: Scriptum est: Quia non in solo pane vivit homo, sed in omni verbo Dei." (Lk 4; 3 - 4)

18.10.2017 v 9:55 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 150 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak sis... všiml, ale bylo už pozdě

Miluju rukavičky. Miluju rukavičky na jemné ručce ženy. Miluju doteky rukavičkou. Proč jen se mi líbí zrovna tohle? Jak s tím mám teď žít?

18.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.07 | Přečteno: 186 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 719

Píšu. V minulém století mi v MF Dnes vyšlo přes 200 sloupků. Na kontě mám mimo jiné knížku Na ocet a scénář Kozího příběhu se sýrem.

 

Jako bývalý rozhlasový moderátor jsem napsal a namluvil novelu z prostředí soukromého rádia Posluchači s láskou: https://youtu.be/nsPQpaqMpCg

 

Další mou novelu můžete najít zde: http://www.mamtalent.cz/kdyz-nam-teklo-do-bot.phtml?program=1&ma__0__id_b=7891

 

Bydlím na http://www.jiriruzicka.cz

 

A ve volném čase jsem Prokrastin: https://youtu.be/b_hSazvAeJY



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.