Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strach na kolejích aneb Jak přelstít voliče a vyhrát volby (14/21)

22. 05. 2017 13:36:00
Únosci vlaku ztratili papír s šéfovými požadavky, a tak musejí improvizovat. Jindru napadlo žádat, aby se k němu vrátila jeho dávná láska Martička. Do příběhu o zločinu, lásce a posedlosti mocí se chystají zasáhnout politici.

„Odkud ví, že máš na zadku tak velký pihy?“ zeptal se Marty její přítel, když mu po třech minutách došlo, co slyšel, a vzteky se nafoukl jako ryba fugu.

„Na to existuje jednoduchá odpověď,“ nenechala se rozhodit Marta a rychle zaimprovizovala: „Prostě mě viděl. Telefonní budka, u který jsme se potkali, byla na nudistický pláži.“

„Ty ses vystavovala nahá na nudistický pláži?“ rozzlobil se ještě víc.

„Neměla jsem jinou možnost. Potřebovala jsem zavolat záchranku. Matce se neudělalo dobře. Vyjeli jsme si spolu na výlet do přírody a já si doma zapomněla mobil. Široko daleko byla akorát telefonní budka na nudistický pláži, kam se smělo jenom bez plavek.“

„Ale říkala jsi, že byla bouřka.“

„Ano, zčistajasna se zatáhlo, když jsem telefonovala. Naháči se začali dekovat a Jindra nade mnou nezištně podržel slunečník, kterej se tak proměnil v deštník.“

Martin přítel se okamžitě zklidnil a splaskl.

„To stačí, věřím ti,“ oznámil jí, jako kdyby se nic nestalo, a opět se vrátil k posilování.

„Já bych s Jindrou stejně nemohla chodit,“ přiznala mu ještě, když už zvedal činky. „Má sice veliký přirození, ale taky ramena jak sešlapanej rejč. To ty jsi jeho pravým opakem. Proto miluju jenom tebe!“

„Děkuju ti,“ řekl jí v pohnutí a začal dělat kliky.

Z velikého hrnce na sporáku se mezitím valila fialová pěna. To houstl a kypěl koktejl z anabolických steroidů.

„Vadilo by ti, kdybych přece jenom za tím Jindrou zajela?“ zeptala se ho opatrně. „Moc se mi tam nechce, ale přece jenom jde o život rukojmích. Je to odtud jenom kousek.“

„Nevadilo, miláčku,“ odpověděl jí už značně funící. „Posilovat můžu klidně sám.“

Marta očividně pookřála. Nestačil udělat ani dvacet kliků a už byla svátečně oblečená, namalovaná a navoněná, jako kdyby šla na rande.

Pro jistotu ještě vytáhla z televize anténu, aby nemohl sledovat přenos z nádraží. Věděla, že si to sám nedokáže spravit, jelikož zná jen anténu z rádiovky.

„Pučím si tvoje kolo. Zatím!“ rozloučila se, aniž by se po něm ohlídla, a práskla za sebou dveřmi.

***

Atmosféra na lopotínském nádraží houstla jako pudink těsně před dosažením bodu varu. Televizní reportér odchytil na ulici před nádražní budovou poručíka Kafrala. Tomu se zprvu nechtělo moc mluvit, ale pak si uvědomil, že by si díky médiím mohl vykoledovat povýšení, a s rozhovorem souhlasil. Všichni kolem se seběhli, aby mohli poslouchat a případně zamávat svým příbuzným do kamery. Objevil se tu i předseda opoziční strany Javor Zdeněk Šatlava, který se postupně probil lokty až do čela přihlížejících.

„Hezké odpoledne z Lopotína,“ spustil reportér do kamery. „Drama na zdejším nádraží stále pokračuje. Jak už jsme vás informovali, dva muži ve vlaku tu vyhrožují likvidací rukojmích.“

Reportér se obrátil na policistu: „Proč dnešní protiteroristické akci nevelí kapitán Orel, náš největší odborník na teroristy?“

„Nemusí být u všeho. Já jsem jeho žák, takže už teď můžu slíbit, že i bez něj nad teroristy drtivě zvítězíme. Dílčí bitvy možná nemusí vyznít v náš prospěch, ale válku se zlem vyhrajeme.“

„To zní docela strašidelně.“

„No dovolte, pane redaktore! Ze všech chyb jsme se poučili. Poradíme si úplně se vším, i s lidmi, kteří únos jen předstírají.“

„Narážíte na případ, kdy vaši odstřelovači omylem zmasakrovali filmaře, kteří natáčeli komedii Rukojmí ještě žije?“

„Ano, pane redaktore. Ale tak silná slova používat nemusíte.“

„Vždyť to byla tragédie!“

„Nikoliv, pane redaktore. I recenzenti museli uznat, že se v kině párkrát zasmáli. A rukojmí skutečně přežil.“

„Na rozdíl od toho chlapa, co hrál únosce. To byl skutečně fatální průšvih.“

„Ne tak docela. Všechny záběry s ním stihli natočit.“

„Můžete se zaručit, že tentokrát k masakru nedojde?“

„Nemohu. Pokud bude ale nutný, spustíme ho až po 22. hodině, abychom neohrožovali mravní vývoj dětí a mládeže.“

„A ještě poslední dotaz: Je pravda, že kapitán Orel byl odvolán kvůli té nehodě se zmrzlinářem?“

„O žádném odvolání nevím, ani o nehodě. Ostatně zraněný zmrzlinář se už zotavuje. Včera poprvé poznal svoji ženu.“

K mikrofonu se nečekaně naklonil Zdeněk Šatlava.

„A tohle je přesně to, co naší zemi škodí,“ spustí bez přípravy. „Lži, přetvářka, pokrytectví a faleš. Pak se nikdo nemůže divit, že lidi nevěří současné vládní garnituře. Až ve volbách zvítězí náš Javor, poradíme si s teroristy jednou provždy.“

„A jak konkrétně toho chcete docílit?“ zeptal se ho reportér.

„Snad nečekáte, že vám to tady teď řeknu!“ naježil se Šatlava. „Naše recepty na lepší a bezpečnější život před volbami zásadně neprozrazujeme, aby si je nepřivlastnila konkurence.“

„Děkuji vám, pánové, za rozhovor,“ ukončil raději vstup reportér.

Zatímco televizní štáb i přihlížející si šli po svých, Šatlava se přilepil na poručíka Kafrala, který měl namířeno do nádražní haly, a zapředl s ním důvěrný rozhovor.

„Co je to podle vás za chlápky, ti v tom vlaku? Myslíte, že jsou opravdu nebezpeční?“ zeptal se ho.

„To brzo poznáme. Nerad bych spekuloval,“ odbyl ho Kafral a raději pokračoval v chůzi.

Šatlava se za ním táhl dál jako žvýkačka: „Když mi pomůžete, tak vám to oplatím po volbách. Přece nechcete bejt věčně druhej, až po Orlovi.“

Poručík Kafral se zastavil a rozhlídl, jestli je někdo nesleduje.

„Moje administrativa bude potřebovat lidi, jako jste vy,“ pokračoval Šatlava.

„Ale já nemám potřebnou kvalifikaci.“

„Stačí, když budete ovládat osobní hygienu.“

Kafral znovu pročesal očima okolí. Teď už byl na příjmu.

„Myslíte, že ti dva šílenci ve vlaku jsou opravdu schopní po někom střelit?“ zeptal se přímo Šatlava.

„Podle mýho to jsou zoufalci, který na člověka vystřelí jen těžko,“ spustil tiše Kafral. „Těch už jsem viděl desítky a pokaždý se ve finále rozsypali. Ale je to jenom můj soukromej názor.“

„Takže rukojmím podle vás nic nehrozí?“

„Nejspíš ne. Ale těžko říct.“

„A kdybych tam šel, dokázali byste mě nějak mimořádně krejt?“

„Myslím, že jo. Když bude potřeba, tak dám rozkaz a odstřelovači ty ucha s chutí sejmou. Mají absťák, už dlouho nikoho neodpráskli.“

„I když se jim do toho budou plést rukojmí?“

„Rukojmí střelu akorát zbrzdí, ale nezastaví. A nehody se stávají všude, nikdo z nás tu stejně nebude věčně. Ale vám dám pro jistotu neprůstřelnou vestu. Počítejte do deseti a pak mě následujte.“

Poručík Kafral došeptal a zmizel v nádražní budově. Šatlava ještě převrátil odpadkové koše, které stály u vchodu, aby měl jistotu, že nemají uši, a vyrazil za ním.

Autor: Jiří Růžička | pondělí 22.5.2017 13:36 | karma článku: 11.90 | přečteno: 313x

Další články blogera

Jiří Růžička

Prokrastin vycucaný z počítače

Tak dlouho jsem na počítači prokrastinoval, až se z toho vyklubala „písnička“ o prokrastinaci. Nebo spíš o lenosti.

13.10.2017 v 15:45 | Karma článku: 9.69 | Přečteno: 231 | Diskuse

Jiří Růžička

Zázračné uzdravení

Toho rána Karel nedokázal vstát z postele. Párkrát se ještě pokusil vyhrabat z peřiny jako Jiřina Švorcová z močálu ve filmu Král Šumavy, ale k ničemu to nevedlo.

8.9.2017 v 16:30 | Karma článku: 14.23 | Přečteno: 465 | Diskuse

Jiří Růžička

Jak vyzrát na policii? Pomocí techna!

Naši policisté umějí udělat bububu, když ale spustí hlasité techno, sklopí uši i pendrek, spontánně začnou hlídkovat, vytvářet perimetr a sepisovat výzvy. Proč toho nevyužít třeba na vodě?

30.7.2017 v 16:08 | Karma článku: 43.04 | Přečteno: 4109 | Diskuse

Jiří Růžička

Na šlapadla jen střízliví? Zakažme alkohol i chodcům!

Kdo se dnes na vodě opováží řídit šlapadlo pod vlivem alkoholu, klidně může skončit i v žaláři. Proč takto nezatočit i s opilými chodci, kteří si pletou zebru s nosorožcem?

27.7.2017 v 11:22 | Karma článku: 43.20 | Přečteno: 5115 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Martin Jaroš

Na pozítří...

Kolegyně mi právě přeje "šťastnou urnu" ! ;) Nakonec, právě v čase voleb, proč si nedopřát trochu toho Švejkovského nadhledu?

20.10.2017 v 14:07 | Karma článku: 3.27 | Přečteno: 110 | Diskuse

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 14.95 | Přečteno: 436 | Diskuse

Dita Jarošová

Říjen v sametu...

Letošní podzim se stal samet doslova hitem, a je vskutku proč! Tak předně- na dotekově vrcholně příjemný a nositelný, nemluvě o nadčasovosti, i baroko na něho pělo ódy. Neptejte se mne na barvy, asi všechny jsou krásné...

19.10.2017 v 21:37 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 101 | Diskuse

Ladislav Marek

Osud

''Dixit autem illi diabolus: Si Filius Dei es, dic lapidi huic ut panis fiat. Et respondit ad illum Jesus: Scriptum est: Quia non in solo pane vivit homo, sed in omni verbo Dei." (Lk 4; 3 - 4)

18.10.2017 v 9:55 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 150 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak sis... všiml, ale bylo už pozdě

Miluju rukavičky. Miluju rukavičky na jemné ručce ženy. Miluju doteky rukavičkou. Proč jen se mi líbí zrovna tohle? Jak s tím mám teď žít?

18.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.07 | Přečteno: 186 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 719

Píšu. V minulém století mi v MF Dnes vyšlo přes 200 sloupků. Na kontě mám mimo jiné knížku Na ocet a scénář Kozího příběhu se sýrem.

 

Jako bývalý rozhlasový moderátor jsem napsal a namluvil novelu z prostředí soukromého rádia Posluchači s láskou: https://youtu.be/nsPQpaqMpCg

 

Další mou novelu můžete najít zde: http://www.mamtalent.cz/kdyz-nam-teklo-do-bot.phtml?program=1&ma__0__id_b=7891

 

Bydlím na http://www.jiriruzicka.cz

 

A ve volném čase jsem Prokrastin: https://youtu.be/b_hSazvAeJY



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.